ČLENOVÉ - HISTORIE - SOUČASNOST

O MODROTISKU


Lubomír Herman

kytara, foukací harmonika, zpěv

lubos

Stěhoval se z Děčína do Jablonce nad Nisou, aby poté zakotvil v Praze a následně se stal spíše již Svobodným pánem usedlosti v Dolní Krupé u Mnichova Hradiště. Dnes je v kapele jediným zakládajícím členem Modrotisku. Hraje na kytaru a foukací harmoniky a to tak dobře, že byl několikrát oceněn jako nejlepší Bluegrassový foukačkář v ČR. Většina vlastních písniček Modrotisku pochází právě z jeho autorského pytlíku.
Má kladný vztah k motorkám, dobrému jídlu – zvláště pak ke grilovaným pochutinám, dobrému vínu a kvalitní whisky. A poslední dobou dost dělá do včel …
Jako „otec zakladatel“ šel v Modrotisku příkladem – má dva kluky.


Ota Turek

mandolína, kytara, zpěv

Ota je hlavním zpěvákem Modrotisku. Na toto čelní místo ho vynesla skutečnost, že za svého studijního pobytu na pedagogické fakultě v Ústí nad Labem navštěvoval asi tři týdny intenzivní kurzy zpěvu u jedné renomované dámy, jejíž jméno neprozradil nikomu ve spleti rafinovaných otázek ani pod nátlakem. Hraje na mandolínu i na kytaru a občas skládá pro Modrotisk písničky mírně folkového ražení. Na pódiu je totálně bez trémy, takže je nasnadě, že se prostě musel stát hlavním speakerem a bavičem.

Je celoživotním poutníkem, všechna místa kde žil, má rád. Nejvíc ale „horuje“ pro Orlické Záhoří a Zásaďu u Jablonce n.N., asi ze zásady… Je tak už jediným zbylým jabloneckým rodákem v kapele, miluje hory, na které se zase po letech vrátil, byť vyměnil Jizerské za Orlické. Po třech dekádách ve finančním sektoru dokončil profesní smyčku a stal se zase učitýlkem v malé orlické škole, kde mu řediteluje jeho paní !?!? Snad proto nemůže prozradit podrobnosti … Drže se dobrého ducha Modrotisku má také dva kluky a na svá mladá kolena přidal ještě jednoho, aby eliminoval uličníky v kapele, kteří tento kmenový zvyk ředí vnoučaty opačného pohlaví. Snad proto i další pokolení je mužského rodu, tedy vnuk …


Zbyšek Sadílek (Sádlo)

baskytara, zpěv

Basista nebo chcete-li baskytarista, který na bujarých večírcích občas bere do svých rukou i housle. Rodák z Pošumaví, ale již od střední školy je pevně zakotven v Liberci. Bluegrass začal dráždit houslovým smyčcem v řadách jabloneckých Nových Farmářů. Po několika letech vyměnil čtyři struny za tlustší a v přetaveném BG Bazaru pokračoval na postu baskytaristy. Protože je to veselý a neposedný chlapík, okusil si i bigbítový kotlík (Těla, Zezadu) a dodnes obohacuje basou jabloneckou Žízeň. Dále hraje ve volných chvílích s formacemi Spare Parts, B.B.Flies, Freetime a ve folklórním Heřmánku.
Po Karlovi Schreiberovi před pár lety převzal organizaci největšího regionálního festivalu v žánru – libereckého Godyho memoriálu (www.cwclub.marthablack.cz).

Povoláním je geodet, s tím souvisí i jeho záliba v pohybu – buď cyklo, lyžmo nebo pěšmo.
Má jednoho kluka a světe div se, je to syn a muzikant!


Karel Schreiber

housle, kytara, zpěv

Houslista, nebo spíše „fiddler“, občas vezme do svých šikovných rukou i kytaru a občas napíše text na některou z písniček Modrotisku. Stále žije ve svém rodném Liberci, kde byl několik let hybnou silou a pákou při realizaci dnes již legendárního Country a Bluegrassového festivalu Memoriál Gody. Protože je to bystrý a odvážný chlapík, jal se tedy v Liberci provozovat vegetariánskou restauraci a s neutuchajícím entusiazmem pokračuje v již před sto lety na stejném místě započatém díle. „Ánanda“ (ikdyž to není Karlovo děvče) ho zcela a plně zaměstnává – máte-li chuť, tak zkuste www.anandaline.cz. A když zrovna „nerestauruje“, tak hraje svůj milovaný jazz s libereckou kapelou Jazz H Faktor.

Má kluka a holku – neboť v době, kdy se v tomto směru angažoval, ještě nemohl tušit, jak to v tom Modrotisku vlastně bude. A k tomu mu děti přidaly kupu vnoučat, pohříchu je to mix.


Pavel Zícha

banjo

Je známým faktem, že ovce a banjisté se klonují. Jeden takový klon žije i v Krupce u Stínadel a svůj původ zastírá prací obchodního manažera stavebních nepotřeb. Jako jediný v kapele umí hrát z listu dle tabulatury, která ostatním připadá jako binární kód. Byl vybrán v rámci náročného konkurzu a vyhrál v posledním kole. A to díky tomu, že přiznal dva syny, což je v kapele zásadní plus. Nebýt toho, žije dnes jako buddhistický mnich někde v Indii, vykládá z ruky a hraje tamním dětem na sitár. I proto mu v kapele říkají Malý Budha. Ale ani tato víra mu nebrání pobýt s ostatními hochy v družném hovoru a s kalíškem něčeho dobrého.

Stal se benjamínkem kapely a hraje i s kapelami Nová Sekce, Album a Burizon.


Čestný předseda klubu modrotiskových banjistů

Vláďa Ptáček

banjo

Vláďa Ptáček

Banjista, jediný Jihočech v kapele, bydlí na chalupě nedaleko Blatné ve vísce Bezdědovice kde si zároveň zřídil manufakturu na výrobu toneringů a dalších součástek na banja. Zároveň s chalupou v Bezdědovicích je vlastníkem bytu v Praze, tudíž ho můžeme částečně považovat i za pražáka. Je podruhé šťastně ženatý, má tři děti, z nichž jednu z dcer Elišku můžeme též vídat na „prknech co znamenají svět“, častokrát i v doprovodu svého otce. Je majitelem dvou jezevčíků, motocyklu BMW a neustálého pohodového úsměvu. Jeho životní větou která se týká téměř všeho, od jídla až po proudová letadla je „To mně oslovilo …“

Bohužel jej zradila prstýnková ruka a jak je známo, ani u banjisty jedna ruka netleská ….Ale protože byl a je vždycky správný parťák, fajn člověk a Modrotisk ho má rád a za mnohé mu vděčí, rozhodli jsme se ho jmenovat čestným předsedou klubu modrotiskových banjistů a do našich řad bude patřit stále.

Bluegrass ve střední Evropě? Jistě!

Tato hudba se už dávno nehraje jen v jižních státech USA, kde má svůj původ. A kapela Modrotisk patří jistě k tomu nejlepšímu, co může nabídnout bluegrassová scéna v České republice.

Repertoár kapely Modrotisk je velmi široký. Kromě klasických bluegrassových a newgrassových písniček a instrumentálek má v repertoáru gospely zpívané a cappella, skladby s příchutí swingu, folku, s irskou melodikou i vlastní písničky, které jsou nejčastěji dílem neúnavného Lubomíra Hermana.

Modrotisk Vás určitě zaujme strhujícím nasazením i veselou atmosférou, která provází každé jeho vystoupení.

Za 39 let existence vydala kapela 6 alb, hraje na velkých festivalech i v malých klubech v České republice, ale slyšet ji můžete i na některém vystoupení po celé Evropě a dokonce i za velkou louží.

  • 1960 – Praotec Modroch (bluegrassový Cimrman) vystoupil na jablonecký Petřín
  • 1974 – A dalších 10 let – první praxe v kapelách Toulaví hráči, Chomouti
  • 1982 – Na vojně se seznamuje Luboš Herman s Jardou Žantou
  • 1983 – Jarda Žanta po návratu z vojny s bráchou Dušanem, Lubošem Hermanem, Honzou Součkem zakládají kapelu, která nese hrdý původní název Blugrass band.
  • 1984 – Na nátlak úřadů přejmenování Bluegrass Band na Modrotisk
  • 1986 – Petra Hájka střídá houslista Pepa Hladík, pokračuje Zlatá éra Lázeňského bluegrassu s dvojicí houslí
  • 1987 – K dovršení štěstí a blaženosti přináší tehdy dvorní zvukař kapely Luboš Vosáhlo vlastní geniální mikrofonové snímače
  • 1988 – Odchází Dušan Žanta, Pavel Hubner, Pepa Hladík, přichází houslista Karel Schreiber, dále zvaný Charlie Mc Fiddle
  • 1989 – Přichází nový nástroj mandolína a s ní Ota Turek
  • 1990 – Vítězství na celostátní Portě v Plzni
  • 1991 – Vychází první LP deska – Modrotisk Blugrass Band – u firmy Rival převážně s vlastními písničkami, je to také rok první společné letní dovolené (soustředění).
  • 1992 – Tomáš Drahokoupil a jeho basovka střídá převážně na kontrabas hrajícího Honzu Součka, který se chce plně věnovat podnikání.
  • 1994 – Vydání CD Modrotisk (tzv.“modré CD“) u Gramofonových závodů převážně s převzatými písněmi.
  • 1996 – Vydání dalšího CD „Krátká, ale dobrá“ (tzv.“žluté CD“) u firmy AB Studio převážně se vším možným.
  • 1997 – Odchod Jardy Žanty, na jeho místo nastupuje dlouholetý banjista Copu Láďa Ptáček.
  • 1998 – Po rušném roce, plném aktivní činnosti, koncertování a zájezdů bilancujeme na oslavě 15. výročí v Exp. studiu.
  • 1999 – Vydání reedice první desky na CD a vydání čtvrtého CD – Dobrá, ale modrá… – Vláďu Ptáčka střídá u banja osmnáctiletý Jablonečák Ondra Ruml.
  • 2000 – Účast na festivalu Evropské bluegrassové asociace v Holandsku.
  • 2006 – Šestitýdenní pobyt v Bransonu (Missouri, USA) se stovkou odehraných koncertů. V létě vydává kapela své páté CD „Stále neklidní – Still Restless“ u firmy Good Day Records s modernějším zvukem a Ondrovým zpěvem.
  • 2008 – Odchází Ondra Ruml (holit stříbrňáky do muzikálů … :-)Zde je Ondrův web) a přichází JJ z Kobylis, do té doby hrající v nepříliš známé spřátelené kapele … :-)
  • 2008 – V tom stejném roce odchází T. Drahokoupil, místo něj přichází Sádlo. Kapela slaví výročí 25 let několika koncerty.
  • 2009, 2010 – Období personálního klidu, hudebně neukojený personální náměstek (OT) s vedoucím ozvučovacím technikem (LH) za laskavého svolení kapelníka (OT :-) ) zakládají spřátelenou rodinnou kapelu klanu Hermanů s názvem Ďáblovi soustružníci se zaměřením na tvrdší bluegrass angloamerické provenience (např. Uriah Heep, Lynnyrd Skynnyrd atd.).
  • 2011 – Dle hesla „zrno od plev odpadá“ v přátelském duchu odchází JJ ještě více zintenzivnit kovovýrobu a naopak podle hesla „dobří holubi se vracejí“ přichází nadějný mladý začínající banjista Vláďa Ptáček a stává se benjamínkem kapely.
  • 2012 – Přežijeme, protože chceme příští rok oslavit 30 .. :-)
  • 2013 – … přežili jsme a důstojně oslavili 30 let působení.
  • 2014 – žili jsme z toho, že jsme to přežili
  • 2015 – výměna v kapele – za Vláďu Ptáčka, který musel skončil kvůli bolavé ruce, přišel Pavel Zícha a potvrdil tak pozici banjistů jako největších fluktuantů
  • 2016 – vydání zatím posledního CD „Z cest“
  • 2017 – stále trvající radost, že jsme se k vydání posledního cd dopracovali
  • 2018 – oslava 35 let trvání kapely, velká radost, čeho že jsme se to dožili
  • 2019 – únava z předchozích náročných sezón
  • 2020 – po odpočinku jsme si sezónu parádně užili
  • 2021 – ani covid nám to nemůže zkazit, šlo to i s rouškami